Mešita Tří Dveří

Mešita Tří Dveří, známá také jako Mešita Ibn Chajrún, je tuniská mešita nacházející se v medíně Kairouanu. Byla postavena v 9. století a její fasáda je nejstarší dochovanou dekorovanou fasádou mešity v islámském světě. Je také jednou z mála dobře zachovaných staveb tohoto období.

Mešita Tří Dveří, jednoduchá sousedská modlitebna, byla postavena kolem roku 252 hidžry (tj. v roce 866) andaluským obchodníkem žijícím v Kairouanu, Muhammadem bin Khairūnem al-Ma’āfirī al-Andalusī. To potvrzuje andaluský historik Ibn Idhari (14. století) a také nápis na fasádě. Mešita byla později renovována a během období Hafsijů kolem roku 1440 přibyla malá minaretová věžička.

U východu ze súku je Mešita Tří Dveří jedním z nejstarších památek Kairouanu (866). Byla několikrát přestavěna, ale fasáda si zachovala některé rysy mešit 9. století: tři dveře pod oblouky, z nichž prostřední je vyšší, což je klasický uspořádací prvek typický pro vstupní portikály kostelů.

Mešita Tří Dveří se vyznačuje především svou fasádou se třemi dveřmi, korunovanými podkovovými oblouky – nejstarší dochovanou dekorovanou fasádou mešity v islámském světě. Pravděpodobně byla inspirována mešitou Bû Fatata v Sousse (224-226 H./838-841), kde se poprvé v Ifrîqiyi objevuje vyřezávaný kufický nápis.

Čtyřiadvacet zdobených konzol, podobných těm na severním vstupu západní fasády Velké mešity v Kairouanu, tvoří horní hranici fasády. Pod nimi jsou dvě kufické nápisové pásy zmiňující jméno zakladatele a datum stavby. Tyto dva nápisy orámují pás panelů s obdélníkovými motivy, střídající se s rozetami a rostlinnými motivy.

Třetí kufický nápis udává datum obnovy (AH 844/AD 1440) během období Hafsijů (1228-1574).
Tři dveře na fasádě, přičemž střední je vyšší a širší než ostatní, jsou korunovány oblouky nesenými mramorovými sloupy s hlavicemi. Obloukové čelo zdobí rostlinné motivy s pěti- a třílaločnými listy, které jsou buď otevřené, nebo složené.

Mešita Tří Dveří má podobnost s fasádou Mešity Bâb al-Mardûm (San Cristo de la Luz, Toledo, 10. století), která je zdobena kufickým nápisem a převislými cihlami.

V severovýchodním rohu stojí čtvercový minaret z období Hafsijů, s dvojitými okny lemovanými keramickými dlaždicemi. Jeho vzor byl inspirován andaluskými minarety, které se začaly v Tunisku objevovat v období Almohadů a Hafsijů.

Modlitební síň, do níž se vstupuje přímo z ulice, protože tato modlitebna nemá dvůr, je velmi prostá: sestává ze tří lodí rovnoběžných se zdí qibly a tří polí zakrytých klenbami z cihel, které podpírají zaoblené oblouky ve tvaru podkovy nesené sloupy. Tento styl pochází z dob římského Tuniska.

Zajímavé je, že jeden z oblouků modlitební síně si uchoval dřevěnou kazetu zdobenou stylizovanými rostlinnými motivy, které nápadně připomínají některé panely z minbaru Velké mešity v Kairouanu, čímž potvrzují svůj ifríqijský původ a umělecký vliv umájovských vzorů.