Termíny Antonína, posazené na okraji moře ve starověkém městě Kartágo, jen co by kamenem dohodil od Tunisu, pulzujícího hlavního města Tuniska, jsou důkazem vznešenosti římské Afriky. Tyto lázně, postavené za vlády císaře Antonina v roce 165 našeho letopočtu, po 15 letech práce zahájené za Hadriána, kdysi představovaly ztělesnění luxusu a architektonických úspěchů. Patřily k největším v říši a jejich tři patra korunovaly majestátní kupole, které měly hýčkat občany ve světě tepla, páry a vody.

Dnes velká část jejich nádhery vybledla a zanechala za sebou tyčící se ruiny, které stále šeptají o minulé době. Spodní patra, kdysi hemžící se personálem a stroji, které udržovaly lázně v chodu, jsou vše, co zůstalo. Přesto tyto pozůstatky stále vyvolávají úžas a nabízejí návštěvníkům pohled na jejich monumentální měřítko a působivou římskou vynalézavost, která kdysi naplňovala prostor životem. Pečlivě naplánovaná trasa se šipkami vede návštěvníky starobylým komplexem a na každém kroku odkrývá poklady.

Kromě samotných lázní lákají k prozkoumání i okolní zahrady. Pozůstatky křesťanské kaple ze 7. století a „scola“ ze 4. století vypovídají o dlouhé historii Kartága, od jeho punských kořenů až po jeho místo jako křesťanské pevnosti. Při putování po ruinách je cítit tíha staletí, kde kultury a civilizace zanechaly své nesmazatelné stopy.

Když stojíte na sluncem zalitých kamenech a vánek ze Středozemního moře vám otírá pokožku, je snadné si představit pulzující život, který kdysi pulzoval těmito zdmi – kde se římští občané scházeli, aby se koupali, stýkali se a unikli před horkem dne. I v ruinách zůstávají Antoninovy ​​lázně majestátním symbolem minulosti a nabízejí návštěvníkům okno do života starověkého Kartága a rozsáhlé říše, která kdysi vládla známému světu.